Zvířata s lidskými vlastnostmi. Obrazy Adama Jílka zdobí Černou perlu

Magazín Patriot, print Únor 2025

Návštěvníci ordinací a dalších prostor kliniky Černá perla v Ostravě mohou v příjemném a vstřícném prostředí obdivovat díla malíře Adama Jílka, absolventa Akademie výtvarných umění v Praze, který prošel mnoha ateliéry od klasické malby až po restaurování klasických malířských děl.

Adame, jak byste sám sebe jako umělce charakterizoval?

Jsem malíř, který inklinuje ke klasickému pojetí malby, k technikám a přístupu zakořeněném v tradici. Nejsem typ umělce, který by se snažil šokovat nebo za každou cenu objevovat něco radikálně nového. Věřím, že umění nemusí překračovat hranice, aby bylo silné – stačí, když je pochopíme a naplníme.

Často se věnuji tématům, která na první pohled nepůsobí pozitivně nebo vesele, ale mým cílem není temnota či deprese. Naopak hledám krásu, humor nebo nadsázku i tam, kde bychom to nečekali. Rád ukazuji, že i v méně příjemných stránkách života lze objevit něco hodnotného.

Co je typické pro vaši tvorbu?

Ústředním motivem mé tvorby jsou zvířata, kterým často přisuzuji lidské vlastnosti. Tato zvířata se stávají určitými zrcadly lidské povahy – odrážejí naše slabosti, silné stránky, i ty méně vážné aspekty, jako je humor nebo absurdita. Díky tomu má moje tvorba často lehkost a hravost, i když zpracovává vážnější témata. Rád si hraji s kontrasty, takže zatímco zvířecí motivy působí přirozeně a organicky, jejich „lidské“ vlastnosti přidávají nadsázku a nový pohled na jejich roli v obrazu.

Vaším stylem nebo možná rukopisem jsou tedy zvířecí motivy. Kde se toto zrodilo?

Zvířata jsem měl vždycky rád, a to nejen pro jejich přirozenou krásu, ale také pro jejich symboliku. Často v nich nacházím rysy, které bychom mohli přirovnat k těm lidským – někdy se v nich odráží naše odvaha, jindy zase naše slabiny nebo komické situace. Navíc mi tento motiv poskytuje svobodu v projevu, protože i méně pozitivní příběhy mohou díky zvířatům působit dvojsmyslně nebo překvapivě optimisticky. A možná je v tom i jistá fascinace zvířecím světem, který je pro mě často sympatičtější než svět lidí.

Krásné portfolio vašich děl Ostravané obdivují v prostorách kliniky Černá perla. Jak se tam vaše díla dostala?

Začalo to poměrně nenápadně. Několik mých obrazů viselo v kancelářích Moravian Premium Care v centru Ostravy, kde oslovily vedení kliniky. Když pak vznikla myšlenka vybudovat Černou perlu – unikátní zdravotnické zařízení v zachráněné budově – měl jsem štěstí být u toho. Propojila nás společná vize vytvořit prostor, který by byl přátelský a esteticky příjemný, a nejen klasicky sterilní zdravotnické prostředí.

Je pravda, že na začátku byla spolupráce s Beatou Rajskou?

Ano, na začátku jsem měl příležitost potkat Helenu a Silvii při spolupráci s Beatou Rajskou. Tehdy jsme se osobně seznámili a moje práce je zaujala. Bylo to jedno z prvních setkání, které nás svedlo dohromady, a od té doby jsme spolupracovali na různých projektech a jsme v kontaktu.

Co vás pojí s Moravskoslezským krajem?

Hlavním pojítkem je moje partnerka, rodačka z Havířova, a její rodina, která v tomto kraji žije. Díky nim mám k tomuto regionu blízký vztah – často tu trávíme čas, a Ostrava i celé okolí se postupně staly naším druhým domovem.

Kromě osobních vazeb mě kraj inspiruje i svou unikátní industriální historií, energií a specifickou atmosférou. Je to místo, které má své kouzlo, a právě ta kombinace osobních i tvůrčích podnětů mě k Moravskoslezskému kraji přitahuje.

Autorská díla se často vystavují v exkluzivních prostorách, jako jsou luxusní hotely či restaurace. Vy jste se nebál umístit je do zdravotnického zařízení. Proč? A jak na to reagovala umělecká komunita?

Odvahu k tomu měly především Helena a Silvie, které mě k projektu přizvaly a věřily, že propojení umění a zdravotnictví může fungovat. Přestože to není běžné spojení, myslím, že jsme vytvořili prostředí, které působí příjemně a odlišně od klasických sterilních prostor nemocnic. Umělecká komunita to vnímá jako zajímavý a inovativní přístup, který ukazuje, že umění má své místo i tam, kde bychom ho běžně nečekali.

Co vás inspirovalo při tvorbě obrazů pro Černou perlu? Jak vznikaly?

Inspirace vycházela z jednotlivých lékařských oborů, které klinika nabízí. Každý obraz má za cíl zachytit určitou symboliku spojenou s oborem, ale zároveň působit pozitivně a povzbudivě. Proces tvorby byl kolektivní – společně s Helenou a Silvií jsme probírali návrhy a vybírali motivy, které nejlépe odpovídají filozofii kliniky. Výsledkem jsou díla, která nejen zdobí interiér, ale také dodávají prostorům specifickou atmosféru.

Kolik různých motivů se v Černé perle nachází? Budete je časem měnit nebo doplňovat?

Aktuálně je v klinice Černá perla čtrnáct obrazů, které odpovídají hlavním lékařským specializacím. Plán je, aby většina zůstala na svém místě. Pokud se ale klinika rozšíří nebo změní zaměření, rád vytvořím další obrazy, aby ladily s novými prostory. Umění má schopnost přizpůsobit se a zároveň zachovat kontinuitu prostoru.

Máte mezi obrazy na klinice nějaký oblíbený?

Každý obraz, který jsem na kliniku vytvořil, má pro mě svůj význam a příběh, ale pokud bych měl vybrat své favority, pak by to byl tučňák „Ve zdravém těle zdraví“ a černá labuť „V dobrých rukou“. Tučňák symbolizuje pevnost, odhodlání a zdravý životní styl, což jsou hodnoty, které se s klinikou přirozeně pojí. Černá labuť naopak ztělesňuje eleganci a jistotu, kterou zprostředkovávají ženské ruce, jež ji drží – je to pro mě obraz péče a důvěry.

Oba obrazy mají nejen estetickou hodnotu, ale i hlubší poselství, které rezonuje s tématy zdraví a podpory. Jsou to díla, která podle mého názoru dodávají prostoru nejen krásu, ale také klid a pozitivní energii. Proto si k nim vytvářím nejbližší vztah.

Můžeme se v Ostravě nebo v kraji těšit na další vaše díla?

V Ostravě jsou moje obrazy zatím převážně součástí soukromých sbírek, ale nedávno jsem například vytvořil obraz pro showroom Best of British Cars. Je však možné, že i ten nakonec našel své místo v soukromé sbírce majitele. Do budoucna bych rád přinesl své umění blíže široké veřejnosti.

Věřím, že se brzy podaří zorganizovat výstavu nebo realizovat další zajímavý projekt, podobný spolupráci na Černé perle. Takové propojení umění s netradičními prostory, které lidé navštěvují v běžném životě, mi přijde inspirativní. Ať už půjde o výstavu, veřejný prostor, nebo třeba další neobvyklé spojení, určitě mám v plánu pokračovat ve vytváření děl, která mohou zaujmout a oslovit místní komunitu.